1964 - "Angélique, Marquise des Anges" (Angelika, markýza andělů) je prvním z pětice filmů popisujících romantická dobrodružství krásné markýzy Angeliky. Děj filmů vychází z historických románů  autorů Anne a Serge Golonových, které byli v 60. letech nesmírně populární.

        Přestože se autoři scénářů příliš nedrželi knižní předlohy, zaznamenaly filmy okamžitě ohromný úspěch. Lze o nich bez nadsázky říct, že jsou fenoménem oslovujícím od šedesátých let již několik generací po celém světě.  Obrovský komerční úspěch filmů lze přičítat nejen dokonalému spojení atraktivního tématu s výborným hereckým obsazením a podmanivé filmové hudbě Michela Magné,  ale i dokonale zvládnutému režisérskému řemeslu Bernarda Borderieho.  Byl to taktéž triumf scénáristů Francise Cosneho a Rogera Vadima, kteří opustili standardizované typy hrdinů a hrdinek rytířských časů, které odpovídaly tradičním předsudkům. Odvážně vsadili na schéma, jež se jim osvědčilo v jejich předchozím úspěšném filmu "Odpočinek válečníka" (Le Repos du guerrier), a to na eroticky laděné scény, které divákovi sice mnoho neukáží, ale za to mu umožní si mnohé domyslet. Děj filmu dokresluje úžasná hudba Michela Magné  - známého především díky filmové hudbě k filmům o Angelice (Angelika markýza andělů, Angelika a král atd., Barbarella, Bídnící, Le Vice et la vertu, Fantomas se zlobí, Fantomas kontra Scotlan Yard, La Longue Marche a mnoho dalších).

- Film vznikl v koprodukci Francie (Francos-Films Paris), Německa (Gloria-Film GmbH München), Itálie (Fonoroma Roma) a Španělska (Pro-Artis Iberica).

- Natáčení probíhalo od 20.4. 1964 do 20.8.1964 ve Studios de Boulogne-Billancourt (SFP), 2 rue de Silly v Paříži. Exteriéry  byly filmovány v lokalitách : města Pérouges a Marmagne, Château de Tanlay, Château d'Ancy-le-Franc, Château de Marigny-le-Cahouët, Abbaye de Fontenay.

- Autoři scénáře k tomuto dílu : Claude Brulé, Francis Cosne, Bernard Borderie a Roger Vadim.

další fotografie a záběry z natáčení naleznete ZDE

Děj :

        Mladičká a půvabná Angelika de Sancé de Monteloup prožívá bezstarostné dětství na zchudlém panství svého otce po boku přítele z dětství - venkovského chapce Nicolase.

           Při návštěvě zámku Plessis-Belliéres náhodně odhalí spiknutí knížete de Condé proti králi Ludvíku XIV. a v nestřežené chvíli lahvičku s jedem určeným panovníkovi ukryje. Prostořeká Angelika však své obvinění ohledně plánované královraždy vmete do tváře přímo samotnému knížeti de Condé. Proto musí Angelika, jako nepohodlný svědek zmizet a na přání knížete Condé odchází do kláštera v Poitiers, kde jí bude v příštích 5 letech poskytnuto odpovídající vzdělání a patřičná výchova.

        Ale už po 3 letech pro ni nechává její otec baron de Sancé poslat. Naplánoval pro dceru sňatek s pohádkově bohatým a mocným hrabětem Joffrey de Peyrac, kterému výměnou za jeho cenné rady a pomoc, nabídl ruku své dcery Angeliky de Sancé de Monteloup. Angelice  se rozplývají před očima romantické dívčí sny o lásce a  manželství. Reálný obraz zjizveného a kulhajícího čaroděje, který jí vykreslili, ji děsí. Přesto je proti své vůli Angelika provdána a hned následující den odcestuje se svým doprovodem na Toulouské panství svého manžela, kde se bude konat církevní obřad.

        Angelika, budoucí hraběnka de Peyrac, d´Arval, d´Cavareix, d´Morens a Irristru je po prvním letmém setkání se svým budoucím chotěm upřímně zděšena. Naopak hrabě Joffrey de Peyrac je nevýslovnou krásou své choti naprosto okouzlen, ba ani přítomný arcibiskup se neubrání, aby nesložil hraběti poklonu k vtělenému půvabu jeho novomanželky. Angelika, která právě přišla z kláštera cítí ke svému podivnému manželovi jen odpor.

        Nicméně, Angelika s plynoucím časem objevuje krok za krokem skutečnou osobnost tajemného hraběte de Peyrac.  Joffreye vědce, filosofa a galantního trubadúra. Její počáteční odpor k němu se postupně mění v obdiv a následně i v hluboký cit. Společné štěstí, korunované narozením syna však nemá dlouhého trvání. 

               Jednoho dne se mladý král Francie Ludvík XIV., při cestě ze Saint-Jean-de Luz, zastaví se svojí novomanželkou (španělskou sestřenicí Marií-Theresou Habsburskou) v  toulouském sídle hraběte de Peyrac. Sídlo hraběte a jeho skvostná manželka krále popudí.

        Přepych, který král nazve "státem ve státě" a okouzlující hraběnka de Peyrac navíc, vyvolají královu žárlivost. Hrabě de Peyrac musí být odstraněn!  Popuzený král narychlo opustí sídlo svého hostitele a znepokojený Joffrey okamžitě vyrazí za králem sjednat nápravu.

        Ještě dříve než může hrabě de Peyrac s králem promluvit je odvlečen královskými vojáky do Bastilly. V zinscenovaném procesu je křivě nařčen z čarodějnictví a odsouzen k smrti upálením. Na náměstí Gréve je hrabě de Peyrac postaven na hranici…