Hosseinomanie  

        .... doslova tak nazývají v Paříži umění divadelníka Roberta Hosseina.

         

           Je to označení sociálního fenoménu, nové formy scénografie, neobyčejného tvůrčího rukopisu spojujícího v sobě divadlo, kino, nejpokrokovější  světelnou a zvukovou techniku a Bůh ví co ještě.

          Přestože původně byl  „jen“ hercem, dnes je Robert Hossein jedním z nejuznávanějších režisérů.  Francouzská novinářka Cecile Barthelemy jej pro jeho grandiózní projekty nazvala „národním režisérem republiky“. 

         

        Robert Hossein byl prvním, kdo se pokusil ve Francii proměnit divadlo v jev lidový  a současně vysoce duchovní. Na jeho představeních divácí pláčí a vybuchují smíchy, zpovídají se i truchlí. Jeho hercům diváci netleskají – aplaudují . Pět minut, deset, čtyřicet ! Ve stoje !  Abyste si dokázali představit  reakce diváků na  představeních Roberta Hosseina je třeba vědět, jak skoupé je Pařížské divadelní publikum na ovace - zpravidla po poslední replice se začíná sál ihned vyprazdňovat.

                  P ř e s t o  bude jeho jméno nejspíše vždy spojováno s postavou tajemného hraběte Jeoffrey de Peyrac z Angeliky v jehož pohledu bylo tolik opravdové vášně, že jí i dnes skoro po 50 letech podléhají romantické duše dívek a žen.