Hosseinomanie
.... doslova tak nazývají v Paříži umění divadelníka Roberta Hosseina.
Je to označení sociálního fenoménu, nové formy scénografie, neobyčejného tvůrčího rukopisu spojujícího v sobě divadlo, kino, nejpokrokovější světelnou a zvukovou techniku a Bůh ví co ještě.
Přestože původně byl „jen“ hercem, dnes je Robert Hossein jedním z nejuznávanějších režisérů. Francouzská novinářka Cecile Barthelemy jej pro jeho grandiózní projekty nazvala „národním režisérem republiky“.
Robert Hossein byl prvním, kdo se pokusil ve Francii proměnit divadlo v jev lidový a současně vysoce duchovní. Na jeho představeních divácí pláčí a vybuchují smíchy, zpovídají se i truchlí. Jeho hercům diváci netleskají – aplaudují . Pět minut, deset, čtyřicet ! Ve stoje ! Abyste si dokázali představit reakce diváků na představeních Roberta Hosseina je třeba vědět, jak skoupé je Pařížské divadelní publikum na ovace - zpravidla po poslední replice se začíná sál ihned vyprazdňovat.
P ř e s t o bude jeho jméno nejspíše vždy spojováno s postavou tajemného hraběte Jeoffrey de Peyrac z Angeliky v jehož pohledu bylo tolik opravdové vášně, že jí i dnes skoro po 50 letech podléhají romantické duše dívek a žen.